Alfiček a rentgen

No tak jsme se podruhé vydali s Alfikem na rentgen s tou jeho přední pravou pajdavou tlapkou. Byli jsme tam minulou neděli (27.3.11), pan dotor udělal rentgen, ale nic moc na něm neviděl, tak to nechal, ať se na to koukne ještě jeden (druhý) pan doktor.

No a když na to kouknul, tak jsme se měli dostavit znovu, dneska. Na lačno.

Když jsme dorazili, tak bylo všechno v pohodičce. Panička mě zvážila (vážím necelých 40 kg :-) jsem to ale kus psa, co?), pan doktor mi poslechl srdíčko (byl jsem statečný, ani jsem nevrčel) :-) a potom jsme šli dozadu, do jiné místnosti, kde mi pan doktor do žíly píchnul injekci ... během pár vteřin se mi začala motat hlava a přestal jsem mít kontrolu nad svýma packama ... no a pak jsem si schrupnul ...

Pan doktor mě se Staníkem dali na stůl a zrentgenovali mi tu packu ze dvou stran. Potom mě dali na zem a panička kontrolovala, jestli pravidelně dýchám :-) potom mě pan doktor probudil, ale pořád jsem se nějak nemohl hýbat ...

Snímky se nějak nepovedly, nebylo tam nic moc vidět, tak mě ještě jednou, teď už jsem byl při smyslech, jen jsem se nějak neovládal, vyzvedli na stůl a zrentgenovali to znovu. No a to už jsem byl celkem schopen dojít po svých do čekárny. Byl tam starší pes NO a hned jsem na něj začal vrčet (ani skoro chodit jsem nemohl, ale hlavně, že jsem si zavrčel), on mi to oplatil a já jsem potom žuchnul na zem a podřimoval.

Pan doktor si potom zavolal paničku, aby koukla na ty snímky a všechno jí vysvětlil.

Prý to není tak jednoduché ... ještě to prý bude pan doktor konzultovat s nějakým pánem z Brna a panička mu má v polovině týdne zavolat, tak potom dáme echo, jak to teda se mnou bude dál, no ...

Ale kulhat prý už budu pořád ... hlavně ale, že mě to nebude tak moc bolet :-)

No a pak mě Stanik vzal do náruče, páč se mi nějak pletly nohy a dal mě do auta. Když jsme přijeli domů, tak mě taky z auta zanesl do boudy a tam se mnou chvilinku byli.

Potom přiběhl Carlos, tak mě nadšeně vítal, ale panička mu nedovolila, aby do mě drcal ... no a potom odešla domů. Ale celou dobu se chodila koukat k oknu jestli jsem ok. A byl jsem :-)

Odpoledne jsem už pajdal normálně. Sem tam mě nožky neposlechly, ale už to bylo v pohodičce.

Dostal jsem do boudy trošku slámy, aby se mi lépe spalo, panička nám ve výběhu poklidila a teď v klídku ležíme :-)

Ale snad už takovou injekci NIKDY nedostanu ... blééé ...